Druhá.
Vždycky.
Budeš.
Pro něj.
Ta druhá.
Ta, která ho bude milovat víc.
Ta, která ví, že miluje on míň.
Ta, která ví, že to není v pořádku.
Ale přesto v tom zůstává.
Už tolikrát si s tím chtěla skončit.
S ním jsi chtěla skončit.
Už několikrát.
Ale vždycky když zavolá, přiběhneš.
Vždycky, když se na tebe podívá tím pohledem, podlehneš.
Vždycky, když se na tebe usměje, jdeš do kolen.
I když on miluje míň.
Pořád tě miluje.
On tě miluje.
Ale víc miluje tu první.
Nebo možná stejně.
Hraje si s tebou.
Jako s loutkou.
A ty to víš.
Že miluje míň.
Že jsi ta druhá.
Vždycky jsi byla.
Jsi s tím smířená.
Radši budeš pro něj ta druhá než žádná.
Věř mi.
Já vím, jak se teď cítíš.
Vím, jaký to je.
Trvalo mi měsíce, než jsem vystoupila z toho bludného kruhu.
Než jsem si uvědomila svou hodnotu.
Bolelo mě to, ale už jsem odmítala být pro něj na druhém místě.
Nechtěla jsem být pro něj “ta druhá.”
Ale věděla jsem, že “ta první” pro něj nikdy nebudu.
Tak jsem od něj odešla.
Přišly dny, kdy jsem kvůli tomu cítila na nic.
Hodiny jsem přemýšlela, jestli jsem se tenkrát správně rozhodla.
A vždycky jsem došla ke stejnému závěru.
Své rozhodnutí bych nikdy nezměnila.
A tak se teď sama sebe zeptej.
Stojí za to?
Stojí za všechny ty ztráty?
Neztrať kvůli němu všechno, co máš.
Neztrať úctu k sobě samé.
Neztrať respekt k sobě samé.
Nezahazuj svůj život a své hodnoty jen kvůli někomu, pro koho si jen jedna z možností.
Zasloužíš si někoho, pro koho budeš prioritou.
